Odpovědi na ty nejdůležitější otázky.

Vše, co jste potřebovali vědět o datech na internetu: odkud pocházejí, kdo k nim má přístup a jak je nejlépe ochránit. Máme pro vás několik odpovědí od odborníků.

Mohu sdílení určitých informací zabránit?

Michael Littger, výkonný ředitel německé iniciativy pro internetovou bezpečnost Deutschland sicher im Netz (DsiN): „Mohu si samozřejmě vybrat, jaká data sám někam zadám. Nicméně technická data, která vzniknou, když začnu procházet internetem, mohu ovlivnit jen v omezené míře. Můžu zakázat nebo smazat soubory cookie. Také můžu pomocí určitých programů celkem snadno skrýt svou IP adresu. A pokud nechci, aby chytrý reproduktor v obývacím pokoji pasivně naslouchal při čekání na aktivační příkaz, můžu ho kdykoli vypnout.“

Kdo má o má data vlastně zájem a proč?

Michael Littger, DsiN: „Uživatelská data mají mimořádnou hodnotu pro společnosti. Ty shromažďují data vygenerovaná během používání jejich služeb, aby mohly zdokonalovat služby nebo lépe cílit reklamy. O data uživatelů bohužel mají zájem také kybernetičtí útočníci, kteří se pomocí nich mohou pokoušet uživatele vydírat nebo napadnout jeho bankovní účet. Nesmíme také zapomenout na použití osobních údajů ze strany orgánů činných v trestním řízení, jako je například policie. Historii prohlížení si orgány mohou vyžádat v rámci vyšetřování, ale jen na základě soudního příkazu.“

Jak mohou zločinci získat přístup k mým informacím?

Stephan Micklitz, ředitel vývoje v týmu společnosti Google pro ochranu soukromí a zabezpečení: „Dvěma nejčastějšími metodami nezákonného získávání uživatelských dat je phishing a hackerský útok. Při phishingu uživatelé poskytnou svá data vědomě – například v dobré víře zadají informace o svém bankovním účtu na falešné webové stránky banky. Hackerský útok znamená, že útočník prostřednictvím malwaru prolomí účet. Kybernetičtí zločinci většinou používají kombinaci obou těchto metod.“

Můj účet byl napaden hackerem. Co mám dělat? Co mám dělat?

Michael Littger, DsiN: „Ze všeho nejdřív bych kontaktoval poskytovatele účtu a změnil heslo. V případě vysoce citlivých účtů, jako jsou bankovní účty, může být rozumné účet dočasně zablokovat. Aby obnovení účtu bylo snazší, je dobré mít zadanou alternativní e-mailovou adresu nebo číslo mobilního telefonu, na kterém vás společnost může kontaktovat. Po obnovení účtu bych se pokusil pomocí určitých nástrojů zjistit rozsah škod. Také bych to zašel nahlásit na policii – koneckonců, stal jsem se přece obětí zločinu.“

Je uživatel ohrožen útoky více na chytrém telefonu než na počítači?

Mark Risher, ředitel produktového managementu pro internetovou bezpečnost ve společnosti Google: „Chytré telefony mají zabudovanou ochranu před mnoha hrozbami, které dříve na počítačích způsobovaly problémy. Při vývoji operačních systémů pro chytré telefony dokázaly společnosti jako Google využít spoustu zkušeností z minulosti. I přesto ale uživatelům doporučuji, aby měli vždy aktivovaný zámek obrazovky. Většina lidí neodejde z domova bez svého chytrého telefonu, což z nich dělá snadný cíl zlodějů.“

Jak složité by heslo mělo být?

Michael Littger, DsiN: „Silné heslo by nemělo být slovo, které najdete ve slovníku a mělo by obsahovat kombinaci písmen, čísel a speciálních znaků. Účastníky našich školení učíme jednoduché triky, jak vymyslet silné heslo, které si snadno zapamatují. Základní metoda je tato: Vymyslím si nějakou větu, například „Můj kamarád Honza se narodil v roce 1996!“ Pak vytvořím řetězec z prvních písmen a všech čísel: MkHsnvr1996! Další metodou je takzvané pravidlo tří slov: Vymyslím tři slova, která shrnují nějakou moji důležitou životní událost. Například „PaníKarnevalová1994“ může být heslo uživatele, který potkal svou ženu v roce 1994 na karnevalu.“

Jak užitečný je správce hesel?

Tadek Pietraszek, hlavní softwarový vývojář pro zabezpečení uživatelských účtů: „Spousta lidí používá stejné heslo u celé řady účtů, protože si jich nechtějí pamatovat tolik. Pokud ale útočníci dané heslo zjistí, okamžitě se dokážou dostat i do dalších účtů. Proto uživatelům radíme, aby hesla nepoužívali opakovaně. Často se také stává, že uživatelé omylem zadají heslo na webové stránky, které vytvořili podvodníci – zejména když toto heslo používají často. Oba tyto problémy dokáže správce hesel vyřešit. Zaprvé díky němu odpadá nutnost pamatovat si hesla, takže uživatelé nejsou sváděni k tomu, aby je používali opakovaně. Zadruhé, správce heslo použije jen u správného účtu, protože se na rozdíl od lidí nenechá napálit podvodnými weby. Je ale důležité, aby lidé používali správce hesel od renomovaných společností, jako je Dashlane, Keeper nebo správce hesel integrovaný do prohlížeče Google Chrome.“

Výtvarná část: Jan von Holleben; Portréty: DsiN/Thomas Rafalzyk, Conny Mirbach (3)